NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sľúbil som, že napíšem na tento album recenziu, a pretože svoje sľuby sa snažím plniť, tak vkladám CD do mechaniky. Síce som hudobne troška inde a nu-metal nie je práve mnou najpreferovanejší štýl, no musím sa priznať, že sa mi toto CD minimálne páči.
Takže poďme zostra. Hneď na začiatok by som skritizoval slovenčinu, nie že by bola zlá, ale mám taký dojem, že kapele by viac sedela angličtina. Veď v ich predchádzajúcej tvorbe hrala angličtina hlavnú úlohu, síce hlavne vďaka tomu, že ich bývalý spevák bol Američan, no myslím si, že pri nej mohli zostať. Kým som nedostal do rúk tento album, tak som sa stretol len s jednou skladbou a to na televíznej obrazovke, kde je možné dosť často zhliadnuť klip k tretej skladbe s názvom „Stanem sa“ -- nájdete ho aj na tomto CD. Spracovanie klipu je vynikajúce, veď je to vraj najdrahší videoklip nakrútený na Slovensku, hudba výborná, len text sa mi akosi nepozdával, hlavne to „perie vo vankúši“ mi tam pripadá, ako nasilu vtisnuté. No musím pripustiť, že texty sú dobré, aspoň tie ostatné. Texty na tento album robilo šesť ľudí, čo nie je práve bežné. Angličtina k tejto hudbe proste patrí, no rozhodnutie prijala kapela a nám neostáva nič iné, ako ich rozhodnutie rešpektovať.
Hudobne sa celý album nesie na vlne moderného nu-metalu s prímesami crossoveru, hard core a hip-hopu. Síce nejde o nejakú super tvrdú verziu tejto muziky, ale nie je to žiadna popáreň. Myslím, že to chlapi zvládli na vysokej úrovni a bez toho, aby sa uchýlili ku kopírovaniu, alebo podliezaniu sa publiku. Album oživuje cover od ROXETTE, ktorý ma svojim spracovaním dostal do kolien. Naozaj cover na úrovni. Z celku sa ešte vymyká skladba „Follow“, ktorá je naspievaná v angličtine a podľa mňa len potvrdzuje, to čo som vyššie spomínal. Mimochodom text k tejto skladbe napísal Angličan Christian Weber. Album je ukončený pomalou skladbou „Nemá štýl“, ktorá je viac menej hip-hopová. Nedá sa ale povedať, že by bol zbytok albumu nudný, alebo rovnaký. Ide naozaj o veľmi dobrý album, ktorého produkcie sa chytili samotní muzikanti a z ich rúk vyšiel podarený produkt. V každom prípade koncert NO GRAVITY, musí byť dobrý nárez nárez. Chlapi majú šťastie v tom, že niektorí členovia pracujú v reklamnej branži a majú známosti medzi filmármi, pretože už klip, ktorý sa nachádza na tomto CD by ich asi vyšiel na také prachy, ktoré táto banda snáď nikdy nezarobí, aj keď by som im to želal. Momentálne už beži v TV aj ich nový klip, ktorý, ale na tonto CD nenájdete. Všetky ich klipy sa dajú stiahnuť na ich domovskej stránke. Som jednoznačne presvedčený, že ak by táto skupina pochádzala z nejakej krajiny, ktorá je viac na západ ako Slovensko, alebo Čechy, tak jej klipy vidíme na MTV a VIVA. Možno je to škoda a možno aj nie. Je ale isté, že táto skupina má obrovský talent, potenciál a je prísľubom toho, že aj na Slovensku je možné tvoriť hudbu svetového formátu.
Tomuto CD by som dal smelo osem bodov, ale jeden strhávam za slovenčinu, no zároveň priznávam, že práve toto sa niekomu môže páčiť. Preto moje body berte len orientačne a toto album si zožeňte, naozaj stoji za to.
Veľmi zaujímavý album brázdiaci vlny nu-metalu a rôznych prímesí tohto štýlu. Nie je to síce nič ultra tvrdé, ale ani žiadna popáreň. Skutočne originálny počin, ktorý by nebol hanbou ani pre západných interpretov.
7 / 10
1. Intro
2. Chcem viac
3. Stanem sa
4. The Look
5. Fatamorgána
6. Tretie oko
7. Takí všetci
8. Si na rade
9. Follow
10. Stratený čas
11. S.O.M.
12. Nemá štýl
Vydáno: 2004
Vydavatel: Universal Music
Stopáž: 38:20
Produkce: NO GRAVITY
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.